Oblíbená hláška našeho sedmiletého syna je: „Jsem já to ale blbec.“ Používá ji velmi často, při svém sebemenším selhání. Například když se mu nepovede obrázek, něco zapomene dodělat nebo udělá chybu v domácí úloze.
Vždycky mě tato jeho věta zabolí, protože vím, že je naopak velmi inteligentní a bystrý kluk. Snažíme se tedy s manželem nastavovat mu takové zrcadlo, aby pochopil, že chyba je součást procesu a růstu, ne důvod ke studu a nízkému sebevědomí.
Mnoho rodičů dětem nerozumí – Ebook: Jak komunikovat s dětmi tak, aby nám skutečně rozuměly?
Ne vždycky je každá změna k lepšímu
Dcera přišla plačtivá od kadeřnice. Její požadavek na minimální zkrácení nebyl vyslyšen a z vlasů po ramena, bylo krátké mikádo. Dcera se cítila ošklivá a nedokázala se přes tu zradu přenést. Samozřejmě naše první rodičovská reakce byla potlačit její negativní emoce. Tak jsme dceru chválili, jak jí to sluší, jak jí nový účet dlouho vydrží. Jenomže dcera byla čím dál frustrovanější.
Vzala jsem zpátečku. Dítě nechce přesvědčovat o opaku, chce naopak potvrdit vlastní pocity a nějak se s nimi vyrovnat. Takže jsme započali novou a efektivnější konverzaci. Potvrdili jsme její pocity, že kadeřnice nedodržela požadovanou délku. Odsouhlasili jsme její ultimátum, že ke kadeřnici už nikdy nepůjdeme.
Začali jsme více naslouchat. Co je jádro jejího sdělení? Jde jenom o vlasy nebo je problém hlubší, že si například nedokázala obhájit svůj požadavek? Co je za touhou mít znovu delší vlasy? Je to snaha zapadnout do kolektivu copatých spolužaček nebo naopak snaha nevyčnívat s jiným účesem z davu?
Úkolem rodičů je dítě vyslechnout a uznat jeho pocity
Úkolem rodičů není dítěti dokazovat, že nemá pravdu, ale vyslechnout ho, uznat důležitost jeho pocitů a pomoci mu dosáhnout takového stavu, v němž se jeho pocity mohou změnit. Až je dítě klidnější, je dobré mu naznačit, že chyba se dá napravit, vlasy zase dorostou a že co se zdá nyní obrovským nepřekonatelným problémem, se zítra bude jevit v jiném světle. Pokaždé si člověk musí na nový účes zvyknout, i když ho má takový jaký si přál.
Jak jednat s dětmi, aby nezapochybovaly o naší lásce
Někdy může dítěti pomoci nastínit jeho další kvality, intelektuální nebo vzhledové. Dobře, teď se ti nelíbí tvé krátké vlasy, ale oči máš pořád nebesky modré a tvé ruce jsou natolik šikovné, že umí šít a háčkovat. Takže úplně všechno není špatné, jen ty vlasy.
A co všechno ještě umí naše tělo, kromě výroby vlasů? Umí běhat, skákat, tančit, ochutnávat, vidět a spoustu dalších úžasných a obdivuhodných věcí. Je dobré dítě naučit mít se rádo, takové jaké je. I se svými negativními vlastnostmi nebo tělesnými nedostatky. Takže ano, jsem teď naštvaná na kadeřnici a nelíbí se mi můj nový účes, ale i tak se mám ráda a moje tělo je krásné.
Někdy pomůže s dítětem jeho pocity sdílet. Taky jste třeba někdy odcházeli od kadeřnice nespokojení, nebo se vám nelíbilo oblečení, které vám rodiče koupili k určité příležitosti. Vždycky je na světě něco, co se dá zlepšit nebo změnit.
Ale mezitím je potřeba přestat nadávat a bojovat, ale vzít skutečnosti jako fakt a promyslet si příští kroky, jak například dosáhnout požadovaného účesu, nebo jak už nenosit střihy, které jsou mi nepohodlné navíc v barvách, které nesnáším.
Každý problém má své řešení
A pokud jste takovou nějakou zapeklitou situaci vyřešili, co vám pomohlo, jak vy jste postupovali? Svůj návod však nenuťte dítěti, jen mu naznačte, že každý máme nějaké starosti, ale že jsou všechny řešitelné, pokud budeme chtít.
Někdy je lepší nahradit slovo krása slovem pozoruhodnost. Protože co je to krása? Každý ji stejně vnímáme jinak, každý máme jiný vkus. Ale pokud je něco pozoruhodné, má to funkce hodné obdivu. Krása je pomíjivá, ale funkčnost buď je a nebo není.
TIP KE ČTENÍ: Jaké dopady má domácí násilí na psychiku dítěte?
Je také dobré dítě podpořit v jeho jedinečnosti. Ta sama o sobě už je obrovskou devizou. Na světě není žádný člověk stejný. Lišíme se velikostí, barvou pleti i schopnostmi. Nikdo proto není horší nebo lepší. Jsme rozdílní a tak je to od přírody dané a je to žádoucí stav. V tom je příroda pozoruhodná a nepřekonatelně kreativní.
Své jedinečnosti si proto važme. Kdyby příroda chtěla, abychom byli všichni stejní, nedávala by si takovou práci s naší rozdílností. Je dobré, pokud také dokážete říct dítěti svůj názor na jeho osobu a vzhled. Dítě si pak možná snáze uvědomí, že je k sobě příliš kritické a ostatní ho vůbec nevidí v tak negativní světle, jak se obávalo.
„Krása je forma určité věci. A určitou formu má každá věc. Z čehož vyplývá, že každá věc je svým způsobem z určitého hlediska krásná.“ Vincent Van Gogh
Napsat komentář