Výchova dětí: Online poradna pro rodiče | Cestakpochopeni.cz Blog Bojím se, že tě vidím naposledy aneb separační úzkost co to je a jak na ni?
separační úzkost co to je a jak na ni

Bojím se, že tě vidím naposledy aneb separační úzkost co to je a jak na ni?

Dítě, které je běžně usměvavé, nevadí mu být u jiných lidí, umí si samo pohrát a jako mávnutím kouzelného proutku se ze dne na den změní v plačtivé, když se od něj vzdálíte na pár sekund či pár metrů? Neustále si nárokuje vaši pozornost, s nikým jiným nevydrží? Výše popsané zná asi většina rodičů, i takto se může u dětí projevovat separační úzkost. Co to přesně separační úzkost je a jak na ni, to vše si popíšeme v následujícím článku.

Separační úzkost vzniká nejčastěji u kojenců, a to mezi šestým až dvanáctým měsícem. Jde o úzkostnou poruchu, která se však může u kojenců objevit i dříve či přijít až později, v batolecím období. Při této úzkostné poruše dochází k nadměrnému a nepřiměřenému prožívání strachu a úzkosti.

Pochopte dětskou logiku – Naučit se komunikovat s dětmi tak, aby nám skutečně rozuměly?

Dítě v takovouto chvíli odmítá kohokoliv, kdo není jeho máma či jiná blízká osoba, která o něj pečuje. Dítě pociťuje strach, bojí se, že už tuto blízkou osobu nikdy neuvidí, že se nevrátí, bojí se tuto osobu opustit. I když si mnozí lidé myslí, že je dítě rozmazlené, nemusí tomu tak být.

Dítě si utváří citové vazby a pouta k nejbližším lidem, formuje si osobnost, jde o běžný vývojový proces. Jestliže by k tomuto nedocházelo, je možno to chápat také jako poruchu ve vývinu. Dítě si k matce či blízké osobě totiž netvoří silné citové pouto.

Toto separační období u dětí může trvat různě dlouho, pár dní, týdnů či měsíců. Podobně jak se objevilo, tak i odejde. Ze dne na den. Separační úzkost se může objevit i u větších dětí, v předškolním i školním období.

Jaké jsou příčiny “období” zvaném separační úzkost?

  • Odloučení od rodičů či jiné blízké osoby
  • Změny v rodině, hádky, rozvod rodičů
  • Déle trvající aktivity, kdy děti nejsou s rodiči, obvykle u větších dětí (tábor, výlet, škola v přírodě, soustředění)
  • Změna prostředí, přestěhování se
  • Nástup do školky, školy

Jaké jsou projevy separační úzkosti?

Separační úzkost se objevuje ze dne na den, dítě bez nejbližší osoby nevydrží, provází vše velkým až hysterickým pláčem, řve, není k utišení až do příchodu blízké osoby. Blízká osoba nemůže dítě ani na chvilinku opustit, dítě si ji neustále hlídá.

  • Strach ze tmy
  • Zlé sny, noční můry
  • Strach z cizích lidí (návštěva, procházka, obchod…)
  • Strach z jiného než domácího prostředí
  • Noční pomočování
  • Odmítání spánku, zvláště u starších dětí
  • Neklidný spánek, časté buzení, těžké usínání
  • U jiných osob, které však zná, vydrží krátkou chvíli, nebo vůbec
  • Neustále se dožaduje přítomnosti druhé osoby, volá ji, natahuje k ní ruce
  • Dítě si žádá kontakt, nestačí být v jednom pokoji, chce nosit na rukou
  • Kojené dítě chce jíst častěji, může se stát, že vyžaduje nonstop prso

Jak ji zvládnout?

Separační úzkost není dobré ignorovat, nevšímat si jí. V pozdějším období to může být jedna z příčin, proč si dítě k rodičům nevytvořilo pevné citové pouto, nebo proč má nízké sebevědomí. Na dítě proto nikdy nekřičte. A to ani tehdy, když vás jeho pláč otravuje. Je dobré na něj mluvit pomalu, klidným tónem, který ho uklidní a ujistí, že jej máte ráda.

U kojenců je dobré potřebu kontaktu s blízkou osobou dítěti dopřávat co možná nejvíc, a to především pro zdravý emoční a citový vývoj dítěte. Jestliže bez vás dítě opravdu nikde nevydrží a vy nemůžete udělat samostatně ani pár kroků, pak využijte autosedačku, křesílko, nosítko a mějte jej všude sebou. Na toaletě nechte dveře otevřené, aby na vás dítě vidělo.

Někdy postačí dvacet minut intenzivního mazlení či hraní s dítětem a ono pak  bez vás v postýlce vydrží i několik minut. Potřebujete-li si zařídit něco, co vyžaduje opustit domácnost, pak byste na to měli jít pozvolna a trénovat to.

Odchod blízké osoby by měl být hladký, bez stresu, emocí. S dítětem se rozlučte krátce, žádné je mi to líto, že musím odejít, tím u dítěte úzkost zvětšíte a posílíte. Když odcházíte, dítě by mělo být v dobrém rozmaru, najezené, vyspané, nejlépe doma, v prostředí, které zná.

Pro hlídání si zvolte osoby, které s dítětem mají vztah. Dítě by je mělo znát z minulosti, například jedna chůva. Zařiďte dítěti také prostředí, které důvěrně zná. Děti v batolecím a předškolním věku ujistěte, že na ně nezapomenete, že se jim vrátíte. Řekněte dítěti, že ho máte rádi a obejměte jej.

Takové dítě už rozumí mluvenému slovu. Proto s ním o odchodu z domácnosti mluvte, vysvětlete mu, proč jdete pryč, ujistěte jej, že přijdete zpátky. Má-li nějaké pocity nejistoty a strachu, vyvraťte mu je. Když dítě odloučení od vás dobře zvládne, pochvalte ho. U větších dětí je potřeba dát si pozor na to, co říkáte. Své sliby musíte dodržet, například přijít v dobu, na které jste se domluvili a podobně.

Na toto téma jsme poskytli také rozhovor do časopisu Miminko, celý článek si můžete přečíst níže. Doporučujeme si obrázek stáhnout a přiblížit.

Časopis Miminko - článek

0 Comments

Related Posts

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.