Dětské zlobení je přirozené a žádoucí?

Většina rodičů by zlobení specifikovala jako nežádoucí činnost, s vedlejšími nepříznivými efekty, narušující denní řád, rodinný i společenský život. To zní závažně. Může být na zlobení naopak i něco pozitivního a jaké jsou vlastně skryté důvody návalů zlobivosti?

Jaké děti budou pravděpodobně více zlobit? Zejména ty, které nejsou brány partnersky a není jim nasloucháno. Takže milí rodičové, možná zlobení není problém vašeho dítěte, ale důsledek vaší výchovy a přístupu k dětem.

Vždycky je mi velmi líto děti, od kterých je vyžadováno poslechnout na povel a okamžitě. Těch, kterým je zakazováno mluvit, zpívat, běhat, tančit a objevovat, často ještě pod pohrůžkou násilí. Vždyť to jsou pro děti základní potřeby. Pokud děti často nutíte potlačit své přirozené potřeby, hromadí se v nich napětí, které časem vykrystalizuje v tzv. zlobení. Je to volání dítěte o pomoc a pochopení, nikoliv důvod k potrestání.

Na děti nemusíte vůbec křičet ani používat fyzické násilí, stačí jen správná komunikace

8 nejčastějších příčin zlobení

  1. Potřeba upoutat pozornost – pokud děti nedokážou upoutat pozornost něčím pozitivním, začnou projevovat opačnou polaritu: vyrušovat, ubližovat ostatním apod. Zlobení v takové situaci přehlížejte. Ukažte dítěti, že může získat pozornost něčím vhodnějším.
  2. Snaha získat moc – tuto potřebu mají děti autoritativních rodičů, kteří rádi trestají, zakazují, vyhrožují a manipulují. Dítě okoukalo, že moc je potřeba si vynutit, takže je buď agresivní nebo pomstychtivé.
  3. Projev bezmoci či neschopnosti – pokud dítě často zažívá pocit selhání a nedostatečnosti, to v něm vyvolává negativní pocity a s nimi nežádoucí reakce.
  4. Nedostatečně zabezpečené potřeby – dítě může být unavené, přetažené, oslabené nebo například hladové. Pokud nemůžete dodržet denní rituály, na které je dítě zvyklé, buďte tolerantní a chápaví k jeho špatné náladě.
  5. Zrcadlení rodičů – pokud často křičíte, nechcete a nedokážete se dohodnout nebo dítě bijete, nedivte se, že vaše dítě je uječené, umanuté a ubližuje ostatním.
  6. Nedostatek pozornosti rodičů a pocit nedostatku pozitivního fyzického kontaktu
  7. Neporozumění – někdy může zlobení vycházet z nepochopení vašeho sdělení. Pokud dítěti říkáte, ať se chová normálně nebo ať se nechová jako dobytek, je vyloučené, aby pochopilo, co má ve svém chování změnit k vaší spokojenosti. Místo nesrozumitelných frází, dítěti vysvětlujte své potřeby a vaše důvody.
  8. Zlobení se vyplácí – některé děti křičí, kňourají apod., protože se jim to mnohokrát vyplatilo.

Návaly vzteku a nespolupráce v období mezi druhými a třetími narozeninami bych ani nezahrnovala do tématu zlobení. Je to vývojová fáze. V tomto období se rozvíjí osobnost dítěte. Dítě ale ještě není dostatečně psychicky zralé na řešení nových témat a výzev.

TIP PRO RODIČE: Jakou roli mají chyby v rodičovství a proč jsou důležité?

Takže to prostě občas nezvládne a v afektu vybuchne. Mějte s dítětem soucit. Někdy pomůže jen vyčkat až atak odejde. Rozhodně nepopírejte a nezlehčujte jeho pocity, neraďte, jak se má chovat a co cítit, nekritizujte jeho osobnost a  fyzicky mu neubližujte.

Co je pozitivního na zlobení?

Napadlo vás někdy, že se zlobením a porušováním stanovených hranic dítě vlastně učí? Porušení  pravidel totiž obvykle otevře prostor k pochopení nové zákonitosti či získání dalších zkušeností. Což se nevylučuje s tím, že budete i nadále stanovovat hranice, budete v komunikaci srozumitelní, zásadoví a důslední.

Víte, jak poznat, že na děti tlačíme?

Pokud dítě není pejsek, reagující na povely, ale naopak osobnost, samostatně přemýšlející, argumentující a využívající kritického myšlení, je to pro něj výhoda do budoucího samostatného života. Vaším výchovným cílem totiž není vychovat dítě plnící přání na vyžádání, ale samostatnou jednotku, která si zařídí život podle vlastních preferencí.

Dejte dítěti bezpodmínečnou lásku, pozornost, váš čas, naslouchejte jeho potřebám a přáním. Jen to je správná motivaci ke spolupráci. Pocity frustrace a potřebu upoutávání pozornosti zmenšíte na minimum.

„Všechna zloba pochází ze slabosti. Dítě je zlé jen proto, že je slabé. Učiňte je silným a stane se dobrým. Ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého.“ Jean Jacques Rousseau