CO JE CESTA K POCHOPENÍ
Projekt Cesta k pochopení vznikl, pro všechny rodiče na světě, které něco trápí anebo si potřebují jen tak popovídat o výchově svých dětí. Potřebují poradit a pomoci s jednáním svých dětí, potřebují se naučit porozumět jejich chování a přáli by si mít doma, alespoň trochu pohodu. Náš projekt vznikl díky zkušenostem, které jsme za posledních 6 let získali.
Pracujeme a máme bohaté zkušenosti také s dětmi s autistickými poruchami a různými mozkovými dysfunkcemi. Svůj pohled jsme sdíleli také na živém semináři v Chrudimi, kde jsme hovořili o zásadách a stylech komunikace s dětmi předškolního věku.
Proč cesta k pochopení?
Rodičovství a výchovu bychom mohli přirovnat k cestě, začíná početím a končí opuštěním rodinného hnízda. Má svůj start i cíl, ale není to závod, je na vás jaké si zvolíte tempo a nemusíte nikoho dohonit ani předběhnout. Většině tohle dává určitě logický smysl, ale stále někde v nás je touha, být lepší, mít lepší nebo mít víc než on.
Tahle touha se vás jisto jistě drží už od dětství a je to proto, že každý vychovává, dle zažitých vzorců a nastavení ze svého dětství.
Pomůžeme Vám porozumět dětskému myšlení
Hledáme skutečná řešení
Nesnažíme se najít univerzální řešení na všechno, snažíme se abyste skutečně pochopili smysl dětských projevů. Víme, že každá rodina potřebuje řešení pro svá trápení a proto, vždy hledáme řešení společně s rodiči. Snažíme se je navézt na tu správnou cestu, aby dokázali uvidět to co bylo dosud ukryté.
Ještě se nám za posledních šest nestalo, že bychom s rodiči na něco nenašli řešení, vždy je potřeba problém prozkoumat, zjistit co je opravdu důležité pro mě a pak následně určit svou hranici a protože tento proces je potřeba jít krok za krokem, proto jsem tady pro vás, abych vám pomohla k vašim prvním krokům.
Pomáháme pochopit děti
Smysl činnosti nebo požadavku, o kterém velmi často mluvím, je pro děti asi to nejdůležitější na světě. Děti nechtějí dělat věci jen proto, že jsme to řekli, i když my to s nimi myslíme dobře. Chtějí dělat věci, kterým rozumí a znají jejich smysl. Nám někdy připadá, že děti by to nemohly pochopit, tak to ale není.
Dětská mysl, dokáže pochopit hodně a když vám to uvedu na malém příkladu, možná to uvidíte taky. Přijde k vám šéf a praví: “Teď si vezmeš tohle PC zapneš ho a budeš psát článek na téma lesy a bude to za půl hodiny hotové” Chtělo by se vám do toho, když neznáte smysl tohoto článku? Věděli byste o čem psát?
Neustále se vzděláváme
Protože se chceme neustále vzdělávat, účastníme se také různých seminářů a konferencí, kde se potkáváme se s lidmi, kteří jsou naší velkou inspirací, mezi ně patří například Alice Kirš, žena, která má otevřené srdce i oči a je odhodlaná ženám ukázat, že milovat především musí samy sebe.
Uznávaná a velmi oblíbená máma tří synů Naomi Aldort, která dokáže předat a vysvětlit dětské smýšlení a jednání, ze které srší láska a probíjí vámi takový zvláštní pocit, když ji posloucháte. A v neposlední řadě oblíbený bosý herec a filozof Jaroslav Dušek, který je inspirací už jen proto, že je.
MŮJ PŘÍBĚH
Mé jméno je Kristina Farkasová a jsem autorkou projektu CESTA K POCHOPENÍ, ve kterém se rodičům snažím ukázat, že výchova dětí neobnáší jen starosti a potíže. Byla jsem vychovávána v rozpadlé rodině, kde jsem postrádala lásku a pochopení. Byla postavena do role chůvy už ve svých 11 letech a téměř mi skončilo mé dětství.
Cesta k otevřené komunikaci s dětmi a nejen s nimi je jen na rodičích
Vždy jsem hlídávala svého sourozence, bratrance, sestřenici a děti sousedů, byla mi velmi brzo předána zodpovědnost za jiné děti. Díky tomuto jsem byla nucena potlačit své potřeby a obětovat se pro jiné. Poté přišla puberta a já začala vnímat, že nemusím být vždy ta poslušná holka, nemusím dělat vše, co se mi řekne a můžu si věci upravit dle svého. Když mi bylo asi 15 let, dostala jsem se jedné „bezva“ partičky, kde mě v mém chování jen podporovaly. Vzpomínám si na to, jak jsme si dělávali sedánky, kde jsme plánovali, co kdo řekne rodičům a jak.
Vydávala jsem se za rodiče svých spolužáků, psala jsem si omluvenky, lhala jsme ve všem a všem. Byla jsem k lidem okolo neuctivá, nezáleželo mi vůbec na ničem a na nikom. A také si vzpomínám, že i když v partě byl každý jiný, jedno jsme měli společné. Naprosto všichni jsme nenáviděli své rodiče, nerozuměli jsme jim, nechápali jsme, co děláme špatně a úplně to nejhorší bylo, že my jsme už ani nechtěli rozumět si s rodiči.
JAK TO BYLO DÁL?
Tímto způsobem jsem se potácela celé mé školní období, na základce i na střední škole, poté jsem narazila na mou spřízněnou duši (mého životního partnera Patrika Zapletala), ale té jsem si v té době ještě neuměla vážit. Stala se nám „nehoda“ a za devět měsíců na to se narodil náš syn. Ten nám celý život převrátil vzhůru nohama a já začala panikařit. Začala jsem přemýšlet – Co jako máma můžu svému dítěti předat?
Co mu můžu nabídnout a naučit ho?
Budu dobrá máma?
Bude mě také nenávidět jako já svou mámu?
Bude se mi někdy chtít svěřit?
Budu jeho inspirací?
Tyto otázky mě napadaly jedna za druhou každičký den, od doby co nás pustili z porodnice. Od té doby jsem začala vidět věci, které mi doposud nepřišli divné, začínala jsem tak nějak více vnímat okolní svět. Viděla jsem, jak se rodiče trápí s dětmi při každodenních činnostech v obchodě, ve školce, na poště, u lékaře.
Viděla a cítila jsem, jaká nespravedlnost ze slov vyřčených rodičů v zápalu vzteku číší. Cítila jsem, že tohle dětem ubližuje. Viděla jsem, ale také tu bezmoc a zoufalství v očích rodičů, tu touhu po porozumění v očích dítěte a nemohla jsem v těchto situacích nic dělat. Nemohla jsem soudit situaci, ani soudit dítě nebo rodiče, nemohla jsem pomoci a pak jsem si to vyčítala.
Proto jsem se rozhodla, zapojit se dění kolem dětí a začala jsem pracovat jako dobrovolnice v rodinných centrech na společenských akcích, jako chůva pro děti svých kamarádek. Pozorovala jsem jednání, komunikaci, gesta, mimiku, vnímala jsem každý způsob komunikace s dětmi až jsem došla k závěru, že neexistují chyby v dětech ani v rodičích, ale ve vzájemné komunikaci.
Začala jsem tedy psát a takhle to všechno začalo. Děkuji za Vaši důvěru a těším se na Vás v mé rodičovské poradně, ať už zvolíte variantu jakoukoliv, jsem tady pro Vás.
Naučte se lépe komunikovat se svými dětmi…
Kristina Zapletalová
MENTORKA
Patrik Zapletal
MARKETING
KONTAKTNÍ INFORMACE
IČO: 00706019
(+420) 776 556 926
info@cestakpochopeni.cz
Provozní doba:
Pondělí | 8:30 – 17:00 |
Úterý | 8:30 – 17:00 |
Středa | 8:30 – 17:00 |
Čtvrtek | 8:30 – 17:00 |
Pátek | 8:30 – 17:00 |
Sobota | 20:30 – 23:00 |
Neděle | 20:30 – 23:00 |