Dětský vzdor a hranice

Ebook je hezky zpracovaný, jak graficky tak i obsahově. Líbí se mi, že se v ebooku objevují autorčiny osobní prožitky a zkušenosti s výchovou svého syna. Jako velkou zajímavost vnímám, že autorka nevnucuje jen své způsoby, ale vybízí rodiče k hledání svých vlastních.

Jsem bývalou učitelkou, dnes už jsem ředitelkou rodinného centra Rodinka, kde také uplatňujeme respektující a individuální přístup, protože také víme, že univerzální návod na děti neexistujeme. S autorkou ebooku, máme hodně společného a už se těším na naše společné webináře a přednášky. Moc se mi líbí CESTA K POCHOPENÍ. Má to opravdu své kouzlo.

Jsem celkem mladá máma je mi 23 let a mám raubíře Tadeáše 3 roky. Dětství jsem strávila v děcáku – dětský domov, nesnášela jsem to tam, tety byly hodné, ale popovídat si byl velký problém. Stala jsem se matkou ani nevím jak – jasně, že vím ale byla jsem sama ještě dítě. Celé těhotenství jsem nebrala nijak vážně, ale jakmile jsem spatřila tvář mého syna, věděla jsem, že chci být mámou jako z filmů, chci své dítě objímat, dělat mu radost, vidět jeho smích a milovat jej.

Jenže on pořád hrozně křičel, ať byl den nebo noc stále jen křičel. Byla jsem hnusná, křičela jsem na něj taky, teď si to hrozně vyčítám, vím, že bych neměla, ale já jsem byla opravdu zlá. Jednou syn hrozně plakal, bylo asi půl jedné v noci a já jsem zoufale vytočila číslo do Cesty k pochopení. Paní Kristina to zvedla, rozbrečela jsem se a paní Kristina stále čekala, asi po pár minutách jsem se rozhoupala k nějakým slovům a od tohoto dne jsem začala své dítě vnímat jinak.

Když jsem se dozvěděla o ebooku neváhala jsem a musím uznat, že to mateřství nemá žádná z nás jednoduché, mě z ebooku moc pomohly konkrétní situace na závěr. A můžu dodat, že je to skoro 2 roky co už na své dítě nekřičím, prostě nemusím, rozumím mu. Děkuji

Mám dva syny David 8 let a Dominik 3, 5 let. Se starším synem jsme si prošli drsným obdobím vzdoru, vztekal se a hrozně křičel, když se narodil druhý syn, byly Davidovi 4 roky, tehdy začalo dnes už tomu s humorem říkám domácí peklo, v té době jsem si ale vážně nebyla jistá, zda to můžu zvládnout. David se vztekal víc a víc, ubližoval bráchovi, píchal ho do očí.

Učitelkou ze školky nám bylo doporučeno vyšetření v PPP poradně. Tam jsem zjistila, že s Davidem neumíme komunikovat. Nerozuměl nám a cítil se odstrčený. Nechtěla jsem výrokům psycholožky vůbec věřit, ale nedalo mi nad tím nepřemýšlet. Docházelo mi tolik věcí, ale nevěděla jsem, jak je řešit, co tím udělat. Procházela jsem různými semináři a webináři o výchově a komunikaci. Učila jsem se nové metody, ale nic prostě nešlo. Vždy se objevil problém, kdy jsem to nezvládla já nebo starší syn, přidával se později i mladší přinášel do rodiny další vztek a agresi.

Napsala jsem si pár e-mailů s Kristinou Farkasovou, popovídaly jsme si i přes telefon a já jsem začala v sobě nacházet vnitřní klid – neumím to lépe popsat. Poté se mi do rukou dostal ebook – Jak komunikovat s dětmi a tehdy jsem pochopila, že ničeho nemusí být moc. Nechci tvrdit, že mi jen ebook pomohl vše pochopit, spíše mi pomohl vidět, věci nad kterýma jsem nikdy nepřemýšlela. Děkuji za tento ebook a pokud jste na pokraji sil, jako jsem byla já, pak vám jej také doporučuji.

Jsem moc ráda za tento ebook. Je krásně a hlavně názorně napsaný. A to je přesně to co mi rodiče potřebujeme. Obzvlášť, ti kteří se teprve seznamují s jiným stylem výchovy. A věřte jde to! S autorkou jsem již párkrát hovořila a vždy mi moc pomohla a tahle knížka se četla sama.

Nejdůležitějším faktorem mezi rodičem a dítětem je komunikace. Ale někdy nevíme jak komunikovat, někdy si říkáme že jinak to nejde, ale jde to! Jen to chce čas. A já se tom přesvědčila se svým synem. Je to naše beraní hlava a domluva s ním bývá dost náročná, ale už jsem se naučila pár fíglů jak na něj a jak s ním komunikovat.

Na ebooku se mi nejvíce líbí pohled dětí na danou věc.

O výchově jsem četla už desítky knížek, nejvíce ze všech mi dala knížka Naomi Aldort, Vychováváme děti a rosteme s nimi. Ale ani tento ebook není vůbec špatný, miluji různé a rozdílné úhly pohledu a děkuji autorce za otevřenost a sdílení zkušeností s jednáním učitelek ve školce.

Docela podobnou zkušenost mám i já, ale já si děti nechala doma nakonec všechny, protože to jednání bych prostě nevydržela. Bydlíme na vesnici, takže moc možností nemáme, nicméně základní školu máme super.

Ebook „Jak komunikovat s dětmi“ doporučuji rodičům, které trápí oblékání, domlouvání, stravování, nevnímavost, je stručná výstižný a budu se k němu vracet.